Při realizování nových staveb a rekonstrukcí běžně probíhají archeologické záchranné práce, které zdokumentují stav odkrývkou nalezených objektů a shromáždí k dalšímu přečištění, zkoumání a evidenci drobné nálezy. Archeologické práce jsou plánovány v návaznosti na probíhající stavební činnost takovým způsobem, aby co nejméně, nejlépe ovšem nijak, zdržovaly progres celé stavby – kroky jsou často zladěny a plánovány na jednotlivé dny. Nezřídka se lidé „zlobí“ za údajné zdržování stavby na archeology doširoka nepřiměřeně – např. průzkum na Divišově nám. se počítal na dny a byl maximálně zladěn s požadavky stavby.

Horní část dnešního Divišova nám. byla v minulosti ve vlastnictví řádu Jezuitů, horní dva snímky obsahují cca 300 let staré základy jezuitských kolejí. V lokalitě byla nalezena lidská kostra, čož bývá vzácnější, a také množství různých střepů, drobných kovových prvků a zvířecích kostí.

Na třetím snímku se nám rýsuje jakýsi sklepní prostor s velmi zachovalou zdí, na níž zřejmě navazovala klenba.

Dlažba ze 17.století vypadá docela zachovale a dokumentuje mezistupeň mezi kočičími hlavami středověku a pozdní dlažbou předcházející asfaltovým silnicím, kterou si někteří z nás ještě v hojnosti pamatují.

Na konci lokality byly obnaženy základy gotického domu, tedy staršího dříve uvedených jezuitských kolejí. Dvě staré cihly uprostřed obrázku, pozůstatek jakési stěny, se za staletí natolik změnily, že připomínají ztvrdlé hroudy pouze jinak barevné hlíny…