Nejstarším prozatím dohledaným je František MUCHA, narozený roku 1764. Ten je v roce 1802 uváděn jako voják od regimentu Coburg, v roce 1822 jako obecní pasák v Němčičkách, toho času pracující (zaměstnaný) jako ovčák v Plavči, a nakonec v době úmrtí jako obecní pasák ve Vevčicích.
František byl sezdán s jistou Markétou Cepenovou (Czepen), dcerou obecního pasáka z Vevčic. Ta se narodila kolem roku 1776.
S Františkem Muchou měli nejméně 2 děti, a to Josefa, nar. kolem roku 1797. Ten si v září 1822 bere Annu Růžičkovou, dceru Josefa Růžičky z Němčiček č. 2 a jeho ženy Kateřiny, rozené Holečkové. Tím dalším pak byl Václav, nar. v srpnu 1802 v Němčičkách č. 1.
Jak známo František s Markétou zemřeli oba v jeden den při epidemii úplavice 13. září 1831 ve Vevčicích č. 11. Svátostmi je zaopatřil páter Isidor Kraus, kooperátor, který je o dva dny později také pohřbil.
Václav MUCHA, pokračovatel rodu, se narodil 27. srpna 1802 v Němčičkách č. 1. Za kmotry mu stáli Josef Růžička, rolník z Němčiček se svojí ženou Kateřinou (budoucí tchán a tchýně jeho bratra Josefa). Václav se ve svých třiceti letech oženil s Veronikou Brunclíkovou, dcerou Matěje Brunclíka, pololáníka a tkalce z Rudlic č. 6 a Mariany, roz. Schillerové z Plavče. Za svědky jim šli Jiří Vyklický, rychtář z Rudlic a František Moravec, pulmistr z Vevčic. V době sňatku je Václav uváděn jako obuvnický tovaryš, později v Rudlicích č. 8 jako obuvník a domkař.
Syn Václava a Veroniky František MUCHA, je další generací rodu. Narodil se 29. ledna 1838 v Rudlicích č. 8. Za kmotry mu byli Matouš Tevolt, vrchnostenský ovčácký mistr v Mikulovicích a jeho žena Anna. Jako šestadvacetiletý se v dubnu 1864 žení s o 4 roky starší Eleonorou Drábovou, dcerou Jana Drába, čtvrtláníka a mistra krejčovského v Mikulovicích č. 36 (původem z Dymokur v Čechách) a jeho manželky Kateřiny, rozené Kolmanové z Mikulovic. Za svědky jim byli Šimon Unger, pololáník z Mikulovic a Jakub Brunclík z Rudlic.
Zpracoval: Jaroslav Povolný, dne 15.01.2022
Josef Mucha, nar. někdy před rokem 1747, ovčácký mistr v Lesonicích (mezi Mor. Budějovicemi a Želetavou – to jsou ta „stěhovavá povolání“…). S manželkou Marianou měli „našeho“ Františka, nar. roku 1764.
Ten se v srpnu 1797 žení v Němčičkách s Markétou, dcerou Jiřího Čiperného, obecního pasáka ve Vevčicích. Oba jsou svobodní, svědkové Václav Tomášek a Josef Vyklický, rolníci z Němčiček. Ten je pak v roce 1802 uváděn jako prostý voják od regimentu Coburg s bydlištěm v Nemčičkách č. 1, v roce 1811 jako obecní pasák v Plavči, 1822 z Němčiček pracující jako pasák v Plavči a nakonec, v době úmrtí jako obecní pasák ve Vevčicích č. 11.
K jeho synovi Václavovi pak doplněno datum úmrtí – zemřel v listopadu 1887 v Plavči č. 72 ve věku 85-ti let na „sešlost věkem“. Poslední útěchu mu poskytnul Páter František Čiháček, farář z Mašůvek, pohřbil jej místní farář J. Sedláček.
(…autor dodal také rozpracované další hojné nálezy Muchů v oblasti nedaleké vsi Častohostice, jež se budou ještě upřesňovat)
Zpracoval: Jaroslav Povolný, dne 14.04.2022
Shrnutí pár detailů o Františkovi Muchovi narozeném roku 1764.
V době sňatku 1797 uváděn v Němčičkách 21 (on 33 let, nevěsta 22 let),
1801 voják od regimentu LACY (22. pěší pluk, majitel z rodu Lacy),
revoluční války po Velké francouzské revoluci (mimo „naše“ území)
1802 Němčičky 1, voják od regimentu Coburg (tentýž 22. pěší pluk,
majitel Fridrich Sasko-Cobursko-Saalsfeldský), 1802 začátek
Napoleonských válek (to už napoleonská vojska postupně a porůznu
procházela i bojovala na našem území)
1811 obecní pasák v Plavči,
1822 obec. pasák v Němčičkách, pracující jako ovčák v Plavči,
1831, v době smrti, obecní pasák ve Vevčicích 11.
Zpracoval: Jaroslav Povolný, dne 07.05.2022
František Salesius MUCHA, narozený 29.ledna 1838 v Rudlicích, se oženil s Eleonorou Drábovou, uváděn jako domkař v Mikulovicích. Jeho syn František, narozený 31.7.1865, si vzal za ženu Marii Doležalovou a pracoval jako kovář na statku Purkrábka v Suchohrdlech u Znojma. Jeho syn Jan, narozený 3.5.1899, se oženil s dcerou hajného Marií Kutnerovou a pokračoval na Purkrábce v kovářském řemesle. Měli spolu pět synů a jednu dceru. Třetí syn v pořadí, Jiří, byl můj otec. Děda zemřel, když mi bylo 10 let. Byl to dvoumetrový chlap a tradovalo se v rodině, že dokázal okovat i koně, u kterých se to druzí kováři ani neodvážili zkusit. Byl pokladníkem Národní jednoty a jeho dům byl hned na začátku „české kolonky“, neboť Suchohrdly patřily až do první republiky k převážně německy mluvícím vesnicím. Kolem dědovy zahrady začínala téměř 300m dlouhá cihlová zeď, která oddělovala kolonku od tzv. Slaninových zahrad, což byly lukrativnější investiční pozemky, kde postupně vyrostla řada vil. Po této zdi jsem se stejně starou sestřenicí Kajkou podnikal dobrodružné výlety ještě i já – dnes po 50ti letech je již stará zeď zčásti zbořena a nahrazena. Jan Mucha byl mimořádně talentovaný v malování, dva z jeho synů také, ale ne již tou měrou. Jeden z jeho synů, podoben mu i postavou, vynikal mimořádnou silou – předváděl celé vojenské jednotce v čase své povinné vojenské služby zvedání 100kg pytle způsobem, jež nedokázal nikdo napodobit. Děda byl i včelař – úly si udělal jakožto kovář takovým způsobem, že po jeho smrti bylo velkým problémem je vůbec nějak rozložit. Dědovi a jeho prvním čtyřem synům bylo vyměřeno shodně 78 let života. Když píšu tyto řádky, žije ze synů už jen jeho nejmladší – aktuálně stařešina rodu. I když již oslavil 70_tiny, nedávno jsme spolu svižně prošli trasu po stopách našich předků z Rudlic přes Němčičky až do Mikulovic…
Zpracoval: Jiří Mucha dne 08.06.2022
Mapka rodu – odkaz do interaktivní mapy
